Hlavní stránka Jihlavské podzemí Kolektory Kryt civilní obrany Podzemí v okolí Kudy do podzemí?
Hlavní menu

Podzemí v okolí - Štola sv. Jana Nepomuckého

<<-- zpět
stola jana nepomuckeho - trpaslici jeskyne

Štola sv. Jana Nepomuckého (tzv. Trpasličí jeskyně)
V r. 1776 byla poblíž výchozu svatojánské žíly u Hamru ve Špitálském lesíku severně od Jihlavy ražena štola sv. Jana Nepomuckého. Ražena je v rulách ve směru od západu k východu. Stěny a strop musely být do 117 sáhu silně dřeveny a přesto se řítily. Rovněž byl na překážku silný přítok vody. Na 152 sáhu byla na štolu ražena svatojánské šachta.

V délce 166 sáhů a 5 stop bylo dosaženo zkřížení jánské žíly se severním pokračováním starohorského couku, což bylo účelem celé ražby štoly. Rudnatost starohorského couku však byla slabá a neodpovídala nadějím ražby.

Proto bylo dílo na něž bylo vynaloženo 7 227 zlatých po čtyřech letech ražby opuštěno.

Stav štoly k roku 2007 po speleologickém průzkumu ZO ČSS Cunicunulus Jihlava je takovýto: Původní ústí štoly je již mnoho let zasuté zasuté a zarostlé lesním porostem.  Kolem ústí štoly se nalézají zbytky zarostlé haldy, obsahující převážně ruly, málo křemen a kalcit. Do štoly se dá proniknout asi dva a půl metru dlouhou kolmou šachticí, která sloužila k lepší dopravě rudy a odvětrávání štoly. Na dně šachtice je průlez do kaverny, kterou speleologové před lety důkladně vyčistili od popadaného stropu, usazenin a nečistot nakupených během let. Odtud se lze velmi nízkou asi čtyři metry dlouhou chodbou proplazit do štoly.

Štola je silně zatopena vodou. V době poslední návštěvy byla hloubka vody zhruba kolem 1,5 metru . Voda odtéká trativodem pod počvou  vstupní kaverrny a s  největší pravděpodobností ústí ve studánce před štolou, odkud odtéká do Smrčenského potoka. Měřeno od vstupní plazivky je po 29 metrech rozrážka  která je pouze 1.5 metrů dlouhá. Celkově se lze štolou dostat 70 metrů, kde následuje první rozsáhlý boční zával, za který nelze proniknout. Údajně ještě za první republiky bylo možné za závalem vidět pokračování štoly s původním dřevením. Za závalem se dají očekávat závaly další a to jak podle terénních nerovností nad štolou, tak i podle zápisů z důlní knihy, kde se pojednává o silném dřevení a řícení stěn až do 117 sáhu.

Pokusit se proniknout dále by v současné době znamenalo v první fázi otevřít původní ústí štoly, prohloubit vstupní plazivku z kaverny do štoly a štolu  odvodnit. Naráží to však na vlastnické pozemkové vztahy kolem ústí štoly, a na to, že voda ze studánky je jako pitná využívána lidmi z protějších chat a usedlosti. Před ústím štoly bylo r. 1998 speleology vybudováno poslední z deseti stanovišť naučné hornické stezky v této oblasti.

GPS 49°25'29.924"N, 15°34'5.013"E
Ukázat na mapě.



Zpět nahoru Vytvořil OUBRECHT.com